Nekonečný jedlý les aneb projekt na mnoho generací

ZŠ a MŠ Višňové je jednou ze škol, kterou v letošním roce podpořila Skutečně zdravá škola v grantové výzvě Jedlá zahrada částkou 100 000 Kč. Projekt nazvali Škola v zahradě a procesem, který část jejich školního pozemku přemění na jedlý les, je provázel skvělý přírodní zahradník Tomáš Svoboda. A my jsme se zeptali:

Tomáši, jsou školní pozemky vhodné pro výsadbu jedlého lesa?

Ano, jedlý les se hodí všude, kde lze vysadit aspoň pár stromů, které tvoří základní kostru jedlého lesa. 

Popište, prosím, jak takový jedlý les může vypadat?

Může vypadat různě, záleží na jeho velikosti, jakým způsobem se bude udržovat a jakou podobu jeho uživatelé chtějí. Podstata jedlého lesa spočívá v tom, že se v něm vyskytují všechna rostlinná patra, jako v přirozeném lese. Jednoleté rostliny, trvalky – byliny, traviny, cibuloviny, hlíznaté rostliny, houby, keře, stromokeře, krátkověké a dlouhověké stromy, popínavé rostliny. A všechna tato patra mohou být jedlá. Proto jedlý les. Do jedlého lesa ale také patří podpůrné a doprovodné rostliny, které jedlé nejsou, ale pomáhají zúrodňovat půdu přes své kořeny (tz. dusíkáče – leguminózní/motýlkokvěté rostliny), vytvářejí biomasu (listí, dřevo z větví), rozptylují vítr, přistiňují, pomáhají rychleji vytvořit vhodné mikroklima, lákají hmyz, ptactvo a přirozené predátory potencionálních 'škůdců'. 

Pokud jedlý les vysadíme se vším všudy, 90 % jeho objemu ze začátku tvoří podpůrné rostliny. Jak les postupně roste a jedlé druhy dosahují své plné velkosti, podpůrné druhy začnou přirozeně ustupovat, jak se dostávají do stínu produkčních druhů, až se karta obrátí a 90 % pak tvoří jedlé produkční druhy. Po celou dobu je zapotřebí podpůrné druhy usměrňovat jejich řezem (nůžkami, mačetou, pilou), aby jedlým druhům nekonkurovaly a nevrůstaly do nich. Vytváří se tím spoustu organického materiálu (biomasy), který zůstává pod jedlými druhy (nikam se neodnáší a nepřesunuje – jen při sklizni ovoce se hráběmi přesune mimo strom, ze kterého sklízíme), čímž vzniká humózní vrstva, která zúrodňuje půdu a láká a podporuje půdní život (mikroorganizmy, žížaly aj.). Vznikne nám tak úžasný prales, kde to voní, bzučí, a i v parném létě nás ochladí stín stromů a od jara do zimy je tam co baštit. Od zimolezů kamčatských, které plodí ještě před jahodami, až po mišpule německé, šípky a trnky, které se jedí až po přemrznutí v zimě, nebo hlohy, které zůstávají na keřích i část zimy.

Pokud vysadíme jen jedlé druhy, mikroklima lesa bude vznikat pomaleji a přijdeme o všechny výhody popsané výše. Ale i to je možné. Záleží na nás, jak chceme, aby jedlý les vypadal, a jak se o něj chceme starat.

V jedlém lese mohou být pravidelně vysekávané jen cestičky a různé paloučky, kde můžeme cvičit, vzdělávat se, nebo jen tak odpočívat. Ostatní plochy se sečou jako louka, nebo na nich rostou zmíněné podpůrné druhy. Do jedlého lesa patří ptačí budky, krmítko pro ptáky, lavičky, houpací sítě, mohou tam být tůňky, suché zídky, valy, svejly pro zadržování vody ve svahu aj.

Za jak dlouho a na jak dlouho se jedlý les stane, byť jen drobným, samozásobitelem?

Úrodu sklízíme od prvního roku založení z bobulových keřů a vytrvalých jedlých rostlin. Součástí jedlého lesa mohou být i zeleninové a bylinkové záhony na jeho jižní straně. V dalších letech začnou plodit i stromokeře, popínavé rostliny a např. houby pěstované na špalcích v zástinu vysazených dřevin. Po zhruba 10 letech začne plodit i stromové patro. Dlouhověké stromy se dožívají více jak 80 let, keře a stromokeře mohou plodit také tak dlouho, když je občas zmladíme řezem. Až dlouhověké stromy dožijí, vytvoří místo pro novou výsadbu. Jedlý les se tak stává nekonečným:)

Jaké obvyklé druhy plodin tu můžeme vysadit?

Z jedlých druhů to může být zelenina (jednoleté rostliny), bylinky (do kuchyně i na čaj - netřeba vyjmenovávat, to všichni znají), jedlé vytrvalé druhy jako pažitka, cibule zimní, česnek medvědí, topinambur hlíznatý, libeček, fenykl, šťovík zahradní, plamenka šídlovitá a latnatá - jedlé květy, zvonek broskvolistý - jedlé listy, denivka - jedlé květy, zavinutka poddajná - jedlé květy, sléz a topolovka - jedlé listy a květy... nebo různé jedlé 'plevele' - pampeliška, řebříček, popenec, kopřiva... Mezi keře patří rybízy, angrešty, arónie, zimolez kamčatský, muchovníky, rakytníky, hlošiny okoličnaté... Do stromokeřů patří velkoplodé hlohy, mišpule, broskvoně, meruňky, dříny, lísky... Mezi stromy patří slivoně, hrušně, jabloně, třešně, ořešáky, kaštanovníky... Pak to jsou jedlé houby na špalcích, popínavky jako vinná réva, aktinídie význačná (sibiřské minikiwi), klanopraška čínská, akébie pětičetná, chmel... Jedlých druhů je ohromné množství, našich původních i nepůvodních.

Z podpůrných leguminózních keřů to jsou např. čimišník stromovitý, čilimník purpurový, netvařec křovitý nebo olše zelená. Z leguminózních stromů je to olše šedá, která nepotřebuje vlhké stanoviště, jako olše lepkavá. Mezi podpůrné druhy můžeme pro větší rozmanitost zařadit i pár našich původních nejedovatých a nepichlavých keřů.

Jak moc ovlivní úrodu jedlého lesa počasí? Je potřeba dodávat vláhu?

Rostliny zaléváme jen při zasazení, nebo max. v prvním roce. Poté bychom už je moc rozmazlovali a rostliny by neměly motivaci si pro vodu dosáhnout svými kořeny hlouběji. Důležité je dřeviny min. 5 let mulčovat (posekanou trávou, štěpkou slámou), aby nezarůstaly trávou, která má hustý kořenový systém, který jim bere vláhu i živiny. 

Je potřeba při založení jedlého lesa vyhledat pomoc odborníka? Jaké nejčastější chyby můžeme udělat?

Pokud si nejsme založením jedlého lesa jistí, je vždy přínosné se s odborníkem poradit. Jedlý les je projekt na mnoho generací, a tak je škoda promarnit spoustu let pokusy typu zkouška/omyl. Nejčastější chybou je např. výsadba produkčních stromů moc blízko sebe.

Moc děkuji za odpovědi a zdravím! 

Za Skutečně zdravou školu se ptala Karolína.