Zdravější, chutnější a ekologičtější školní obědy: jaký je vývoj v Evropě

Vzhledem k rostoucímu počtu případů dětské obezity a cukrovky a rostoucím obavám o zdraví a výživu jsou evropské školy pod tlakem, aby se děti vydaly zdravější cestou. Mnoho zemí na to reaguje národními směrnicemi a inovativními místními programy, které přehodnocují, jak by mělo vypadat školní stravování.

Mezi lety 2020 a 2035 se předpokládá, že počet chlapců žijících s obezitou vzroste o 61 %, zatímco u dívek se očekává nárůst o 57 %, uvádí se ve zprávě Světového atlasu obezity. Vzhledem k tomu, že děti a dospívající tráví nejméně polovinu dne ve škole, hrají vzdělávací instituce významnou roli při utváření jejich stravovacích návyků. Vyvážit výživné pokrmy - které jsou nyní v mnoha evropských zemích vyžadovány - s preferencemi žáků však zůstává výzvou. Pokud má školní stravování vzdělávat a posilovat mladé mozky, jak dobře tohoto cíle tvůrci politik a školy dosahují?

Proč jsou důležité školní stravovací předpisy?

Školní stravovací politika se stala klíčovým nástrojem při řešení nejpalčivějších zdravotních krizí současnosti: prudkého nárůstu dětské obezity a nárůstu nemocí souvisejících se stravováním. Vzhledem k tomu, že se tyto problémy stupňují, nabízí stravování ve školách vynikající příležitost k zásahu. Stanovením přísných norem pro školní stravování se vlády snaží, aby se zdravé potraviny staly normou, nikoli výjimkou, a pomohly tak dětem vyrůstat s vyváženou stravou, která podporuje jejich duševní a fyzický rozvoj. EU je v tomto úsilí lídrem a několik zemí je průkopníkem programů, které upřednostňují jak výživu, tak udržitelnost. Příkladem jsou iniciativy jako SchoolFood4Change, které sdružují tvůrce politik, nevládní organizace a pedagogy, aby si vyměňovali zdroje a strategie.

Potravinové politiky ve školním stravování v Evropě

Studie Společného výzkumného střediska již v roce 2014 odhalila, že všechny země EU a Norsko a Švýcarsko mají zavedeny předpisy nebo směrnice týkající se školního stravování.1 Mezi nimi vynikal program Finska, které každoročně poskytovalo bezplatné školní stravování přibližně 900 000 žáků ve věku od 6 do 16 let.2 Bývalý finský ministr školství Jussi Saramo v článku pro časopis Tribune vystihl hodnotu této iniciativy a uvedl: "Finové si váží toho, že se v rámci této iniciativy poskytuje bezplatné stravování:

"Školní jídlo je považováno za nezbytnou součást blahobytu a růstu dítěte a vyvážené školní jídlo je víc než jen výživa: podporuje schopnost studovat a zvyšuje povědomí a znalosti žáků o jídle a výživě."

Každá země EU přistupovala k politice školního stravování odlišně. Z 34 politik, které byly ve studii SVS přezkoumány, bylo 18 povinných, zatímco ostatní nabízely dobrovolné pokyny. Studie SVS zjistila, že země zavedly tyto politiky ze tří hlavních důvodů:

1. Zlepšení výživy dětí (97 procent všech politik).
2. Učit zdravému stravování a životnímu stylu (94 procent všech politik).
3. Snížení dětské obezity nebo její prevence (88 procent všech politik).

Školní stravování může děti učit o výživě a kultuře

Školní stravování může mít i jiné funkce než jen sytící; je mocným nástrojem pro výuku dětí o jídle, výživě, a dokonce i o kulturním dědictví. V celé Evropě školy uznávají, že jídelna by měla být samostatnou učebnou. Programy, jako je SchoolFood4Change, zahájené v roce 2022, přinášejí do škol ve 12 zemích výživná a udržitelná jídla. Tato iniciativa, do níž se zapojilo více než 3 000 škol, poskytuje žákům příležitost prozkoumat význam výběru zdravých potravin nejen pro jejich osobní zdraví, ale také pro životní prostředí.3

V mnoha zemích odráží školní stravování také kulturní hodnoty. Například ve Francii jsou školní obědy koncipovány tak, aby v žácích vzbudily úctu k tradiční francouzské kuchyni. Vícechodové pokrmy, které zahrnují předkrmy, hlavní jídlo, sýrový chod a dezert, kladou důraz na vyváženou výživu a zároveň oslavují francouzské kulinářské dědictví. V Nizozemsku se děti v rámci "smaaklessen" (lekcí chutí) seznamují s různými chutěmi a potravinami. Prostřednictvím praktických lekcí vaření a smyslového zkoumání se děti učí oceňovat širokou škálu chutí, což může pomoci čelit trendu konzumace vysoce průmyslově zpracovaných, standardizovaných potravin.4,5

Podle Maddie Sinclairové, bývalé výzkumné asistentky programu Fix Our Food na University of York, je důležité, aby se ve školách objevovala etnicky rozmanitá strava. V rozhovoru pro Food Unfolded uvedla: "Nedostatek kulturní rozmanitosti v pokrmech může vést k tomu, že se děti přikloní spíše k „známým“ vysoce zpracovaným potravinám, ale zdravější nebo udržitelnější varianty odmítnou."

Některé země navíc považují školní stravování za příležitost pro rozvoj sociální inteligence dětí a jejich sebepoznání. Na Maltě doporučují směrnice pro školní stravování zařadit do škol nástěnné malby s tematikou jídla, nové stoly a židle a hudbu v pozadí.

Školní stravování jako nástroj ke snížení nerovností v oblasti zdraví a výživy

Pro mnoho dětí může být školní stravování jediným zdrojem výživné stravy, a proto je politika školního stravování zásadní pro řešení zdravotních a potravinových nerovností. V roce 2022,  Světová zdravotnická organizace oznámila, že každé třetí dítě v evropském regionu žije s nadváhou nebo obezitou. V mnoha zemích EU se tato čísla stále zvyšují.

V zemích, jako je Finsko, Estonsko a Švédsko, fungují programy bezplatného školního stravování již desítky let a zajišťují, aby každé dítě bez ohledu na svůj původ mělo během školního dne přístup k výživnému jídlu. Tyto programy zdůrazňují úlohu školního stravování při podpoře rovnosti a snižování zdravotních rozdílů, které často vyplývají ze socioekonomických rozdílů. Zajištěním všeobecné dostupnosti školního stravování stanovily tyto země měřítko pro to, jak může výživa podpořit výsledky vzdělávání a sociální rovnost.7,8,9

V jiných zemích EU jsou pro rodiny s nižšími příjmy k dispozici bezplatné nebo dotované programy školního stravování, často však pouze pro mladší děti nebo určité skupiny obyvatel. Například během hospodářské krize v Řecku v roce 2012 vláda zavedla bezplatné stravování ve školách ve znevýhodněných oblastech. Tyto cílené programy pomohly zmírnit finanční zátěž rodin, které se potýkají s problémy, a zároveň zajistily dětem odpovídající stravu. Bez všeobecného pokrytí však hrozí, že takové zásahy vynechají děti z rodin s poněkud vyššími příjmy, které si výživnou stravu mohou stále obtížně dovolit.8

Ve Spojeném království vyvolaly diskusi přísné limity pro nárok na bezplatné školní stravování. Naproti tomu v Severním Irsku je horní hranice příjmu vyšší a vztahuje se na domácnosti s příjmem do 14 000 liber. Navzdory těmto programům žije ve Spojeném království více než 800 000 dětí v potravinové chudobě bez přístupu k bezplatnému školnímu stravování.

Školní stravování jako intervence ke snížení obezity dětí

Dětská obezita je jedním z nejpalčivějších zdravotních problémů v Evropě - téměř každé osmé dítě ve věku 7-8 let je klasifikováno jako obézní.11 EU na tuto rostoucí krizi reagovala různými iniciativami, počínaje bílou knihou o výživě z roku 2007 a následnou iniciativou z roku 2014. Akční  plán pro boj s dětskou obezitou. Tento šestiletý plán nastínil strategie v osmi oblastech, na které se zaměřuje, včetně podpory zdravějšího prostředí ve školách a omezení marketingu potravin pro děti. EU doufá, že zaměřením se na školní prostředí se podaří zpřístupnit a zatraktivnit dětem zdravější potraviny a vytvořit zdravější návyky, které se přenesou do dospělosti.8

Jednou z nejúčinnějších oblastí akčního plánu byla "podpora zdravějšího prostředí ve školách", kterou 40 % zúčastněných zemí označilo za nejúspěšnější opatření proti dětské obezitě. Toto úsilí vedlo ke změnám ve školních jídelnách, kde se upřednostňují zdravější varianty a prodejní automaty nabízející zpracované svačiny a sladké nápoje jsou často omezeny nebo odstraněny. Myšlenka je jednoduchá: udělat ze zdravé volby to nejsnadnější volbu. Přetvořením stravovacího prostředí ve školách se tato opatření snaží snížit riziko obezity tím, že vytvářejí prostory, kde děti přirozeně tíhnou k výživným variantám.12

Kromě změny fyzického prostředí zavedly některé země omezení marketingu, aby ochránily děti před reklamou na nezdravé potraviny. SměrniceEU o audiovizuálních mediálních službách, která byla spuštěna v roce 2010, stanovila pokyny k omezení marketingu potravin s vysokým obsahem tuku, cukru a soli pro mladé publikum. Ve Spojeném království je inzerentům zakázáno zveřejňovat materiály, které jsou "nebezpečné pro děti", po 21. hodině. Nedávno britský ministr zdravotnictví Andrew Gwynne prohlásil, že na seznam zakázaného obsahu před večerkou budou přidány reklamy na nezdravé potraviny.13 Tento krok je součástí snahy země o zlepšení veřejného zdraví a snížení tlaku na Národní zdravotní službu. 

Tvůrci politik EU si zároveň uvědomují, že dětskou obezitu nelze řešit pouze změnou stravování a že je třeba změnit širší stravovací kulturu, v níž děti vyrůstají.1,5

Budoucnost školního stravování

Země EU se shodují na transformačním potenciálu politik v oblasti školního stravování pro řešení klíčových problémů: výživy dětí, sociální nerovnosti a prevence chronických onemocnění. Přestože některé iniciativy jsou slibné, přetrvávají problémy, jako je financování, regionální rozdíly a zajištění účinnosti.

Školy slouží jako mikrokosmos společnosti a formují nejen studijní růst žáků, ale také jejich zdraví a hodnoty. Tím, že školní stravovací programy podporují celoživotní zdravé návyky a respekt k rozmanitým a udržitelným potravinám, přispívají k širším cílům v oblasti veřejného zdraví a udržitelnosti. Ačkoli zavádění těchto politik není snadné, přísné normy pro školní stravování jsou nezbytné pro zdravější generace a odolnější planetu.

Zdroj: Foodunfolded