Ve Zlíně se diskutovalo o lokálních surovinách pro školní jídelny
Ve středu 15. ledna 2025 se ve Zlíně uskutečnila debata za účasti farmářů, zástupců školních jídelen, starostů a zástupců Zlínského kraje. Hlavním cílem bylo sdílet zkušenosti a navrhnout možné cesty, jak úspěšně propojit lokální zemědělské dodavatele s potřebami školních jídelen. Debata nabídla pohled z obou stran – jak od provozovatelů školního stravování, tak i od samotných farmářů, kteří mohou zaručit čerstvé, sezónní a často i bio suroviny.
Hosté debaty
- Tom Václavík – ředitel a odborný garant programu Skutečně zdravá škola, který podporuje školy v lepším a zdravějším stravování dětí.
- František Němec – zástupce rodinné farmy z Netína, dlouholetý dodavatel masa a mléčných výrobků do školních jídelen.
- Jan Žák – zástupce hovězí farmy z Rudimova, zaměřující se na zpracování hovězího a jehněčího masa v bio kvalitě.
- Tomáš Černý - ředitel školní vývařovny Fair Play Zlín
O čem se diskutovalo
Identifikace výzev a překážek při spolupráci s místními dodavateli
Diskutující se zaměřili na nejčastější problémy, se kterými se školní jídelny setkávají, když chtějí nakupovat lokální a sezónní suroviny. Mluvilo se o administrativních bariérách, cenových rozdílech i logistice, která je někdy náročnější než spolupráce s velkoobchodními řetězci.
Jak zapojit více lokálních surovin do školního jídelníčku
Zaznělo několik pozitivních příkladů z praxe škol, které již aktivně s farmáři spolupracují, čímž podporují zdravé stravování dětí. Účastníci se shodli, že lokální suroviny často nabízejí vyšší kvalitu a lepší chuť, a že jde zároveň o dobrou cestu, jak dětem přiblížit původ potravin a udržitelnost.
Pohled školních jídelen
Tomáš Černý z Fair Play Zlín, stříbrné Skutečně zdravé jídelny, sdílel své zkušenosti se spoluprací s regionálními zemědělci. Potvrzdil, že spolupráce s farmáři vyžaduje dobré plánování a flexibilitu, protože někdy není možné mít dodávku přesně na den podle standardní objednávky. Menší jídelny často narážejí na jiný typ obtíží než velké provozy. Zatímco velké jídelny bojují s vyššími objemy potřebných surovin a nutností zajištění pravidelných závozů, menší naopak často zápasí s cenou a vyjednáváním o minimálním množství odebíraného zboží.
Pohled farmářů
Oba farmáři se shodli, že jsou připraveni do školních jídelen začít dodávat, pokud bude poptávka. Oba jsou připraveni flexibilně reagovat na požadavky kuchyní v oblasti sortimentu, obalů, četnosti zavážky i ceny. Ideální je dohoda na dlouhodobé spolupráci, aby si zemědělec mohl naplánovat výrobu a zajistil potřebné množství dle požadavků školní kuchyně.
Pro farmáře může být dodávání do školních jídelen zajímavé zejména v případě, kdy se dosáhne alespoň minimálního odběru, aby se vyplatila logistika a doprava. V opačném případě se výrobcům nevyplácí rozvážet menší množství surovin. Další pomoc vidí v osvětě – tedy rozšiřování povědomí o výhodách lokálních surovin, a to nejen mezi řediteli škol, ale také u rodičů a samotných dětí.
Proč je to důležité?
Z debaty vyplynulo, že klíčem k úspěchu je především dobrá komunikace, vzájemná motivace a ochota hledat společná řešení. Ve Zlínském kraji se již nyní objevují první školy i farmy, které fungují jako úspěšné příklady toho, jak zapojit lokální a sezónní suroviny do jídelníčků a přiblížit tak dětem kvalitní potraviny přímo z regionu.