Negativní vliv vysoce průmyslově zpracovaných potravin na zdraví dětí a mladistvých

V současné době se stále více setkáváme s konzumací vysoce průmyslově zpracovaných potravin mezi dětmi a mladistvými. Tyto potraviny, často označované jako ultrazpracované, zahrnují produkty jako sladké nápoje, balené pečivo, instantní pokrmy, uzeniny či různé sladké či slané snacky. Ačkoli jsou tyto potraviny pohodlné a chuťově atraktivní, jejich pravidelná konzumace může mít závažné dopady na zdraví mladé populace.

Definice a charakteristika vysoce průmyslově zpracovaných potravin

Vysoce průmyslově zpracované potraviny jsou produkty, které prošly intenzivními technologickými úpravami a obsahují množství přidaných látek, jako jsou konzervanty, barviva, aromata, emulgátory, zvýrazňovače chuti, přidané cukry a konzervační látky, které zlepšují chuť, texturu a trvanlivost. Tyto potraviny jsou často energeticky bohaté, ale nutričně chudé, což znamená, že poskytují vysoké množství kalorií s minimálním obsahem potřebných živin, jako vitamíny, minerály a vláknina.
S rostoucím bohatstvím zemí lidé konzumují mnohem více ultrazpracovaných potravin a průměrný Evropan nyní získává téměř 30 % energie z vysoce průmyslově zpracovaných potravin.

Jak poznám, že je potravina ultrazpracovaná?

Na etiketě výrobku prostudujte složení. Pokud uvidíte názvy, kterým nerozumíte, jako je maltodextrin, hydrogenované oleje nebo umělá barviva a další aditiva označovaná latinsky nebo značkou „E“, pravděpodobně se jedná o vysoce zpracovaný výrobek. Dobrým pravidlem je držet se složek, které dokážete vyslovit a rozpoznat. Pokud je navíc datum spotřeby uvedeno až za několik let, je pravděpodobně lepší jíst s mírou.

Dopady na zdraví dětí a mladistvých

• Obezita a metabolické poruchy: Pravidelná konzumace ultrazpracovaných potravin je spojována s vyšším rizikem vzniku obezity u dětí. Tyto potraviny často obsahují vysoké množství přidaných cukrů a nezdravých tuků, což přispívá k nadměrnému energetickému příjmu a následnému nárůstu tělesné hmotnosti. Obezita v dětském věku zvyšuje riziko rozvoje metabolických poruch, jako je diabetes 2. typu, v pozdějším životě.
• Kardiovaskulární onemocnění: Studie naznačují, že děti, které často konzumují vysoce zpracované potraviny, mohou mít zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti. To je způsobeno vysokým obsahem soli, nasycených a transmastných tuků v těchto potravinách, které přispívají k rozvoji hypertenze a dalších srdečních onemocnění.
• Narušení vývoje kostry: Výzkumy na zvířecích modelech ukázaly, že strava bohatá na ultrazpracované potraviny může negativně ovlivnit vývoj kostry. I když jsou tato zjištění předběžná, naznačují, že podobné účinky by mohly nastat i u lidí, což by mohlo vést k oslabení kostí a zvýšenému riziku zlomenin.
• Závislost na ultrazpracovaných potravinách: Některé studie naznačují, že přibližně 12 % dětí může vykazovat známky závislosti na vysoce průmyslově zpracovaných potravinách. Tato závislost se projevuje neschopností omezit konzumaci těchto potravin navzdory vědomí jejich negativních dopadů na zdraví.

Jak může škola a školní jídelna pomoci?

Ve školních jídelnách se často objevují vysoce zpracované produkty  jako jsou slazené cereálie, balené pečivo s dlouhou trvanlivostí, kupované jemné pečivo plné cukru a aditiv, přeslazené jogurty a dezerty, instantní směsi na omáčky, sterilovaná zelenina  či kompotované ovoce se sacharinem určeným diabetikům, nikoliv dětským strávníkům. Ve skladech naleznete bujony či tavené sýry plné soli a aditiv, nápojové koncentráty s vysokým podílem cukru a sladidel , namísto kvalitního kakaa  instantní a cukrem nadupané Granko. Vysušené extrudované chlebíky v mnoha případech naprosto zbytečně zpestřují svačinovou nabídku. Stačilo by se porozhlédnout po poctivém kvasovém chlebu nebo pečivo jeden den vynechat.

Přitom právě školní jídelny by měly hrát klíčovou roli ve vytváření zdravého stravovacího prostředí – podávat pokrmy připravené převážně z čerstvých a minimálně zpracovaných surovin a omezit podávání ultrazpracovaných produktů během svačin nebo jako zákusků.

Pedagogové mohou podpořit zdravé stravovací návyky dětí několika způsoby:

• Vzdělávání o výživě – Zařazením témat týkajících se zdravé výživy do výuky mohou učitelé pomoci dětem lépe porozumět významu vyvážené stravy a upozornit na rizika spojená s nadměrnou konzumací průmyslově zpracovaných potravin.
• Spolupráce se školní jídelnou – Aktivní komunikace s vedením školy a jídelny ohledně nabídky kvalitních, nutričně bohatých a čerstvých pokrmů může motivovat děti k výběru zdravějších jídel.
• Vytváření zdravého prostředí – Podpora iniciativ, jako jsou školní zahrady, programy zdravých svačin nebo projektové dny zaměřené na výživu, přispívá k tomu, aby se zdravý životní styl stal přirozenou součástí školního prostředí.

Společným úsilím školy, jídelny i pedagogů lze vytvořit prostředí, které dětem nejen nabídne kvalitní stravu, ale také je naučí zdravým stravovacím návykům do budoucna.

Omezení spotřeby

Odborníci doporučují omezit spotřebu vysoce průmyslově zpracovaných potravin ve prospěch čerstvého ovoce, zeleniny a celozrnných produktů pro lepší celkovou pohodu těla i duše.

Pokud se chcete lépe vyznat v informacích na etiketách potravin, registrujte se na webinář Skryté hrozby na talíři aneb Jak číst správně etikety obalů, který proběhne 19. února od 14:30 hodin.