Za prasátky na farmě
Smíškové navštívili místního farmáře za účelem besedy a kontaktního učení o prasátku. Děti se od pana farmáře dozvěděly o životě prasete a zároveň, kdo měl zájem, mohl prasátko pohladit či nakrmit. Nejlepším učením je učení prožitkem. Díky hlazení si děti samy uvědomily, že nemá prase chlupy ani srst, ale jedná se o tvrdé štětiny. Zajímavostí je, že prase nemá potní žlázy a chladí se válením v blátě. Že by myšlenka hurá do bláta?
