Z pohádky do pohádky

Na zahrádce domeček,
vrátka, na nich zámeček.
Máma koza právě vstala,
klobouk šňůrkou přivázala,
a že půjde pro zelí..a jak takové ZELÍ vypadá a jak chutná, to už děti všechno vědí. Salátek z krouhaného zelí sami ochutily a ochutnaly.

Za hory za doly, mé zlaté parohy,
kde se pasou..Smolíček už ví stejně jako děti, že neměl jeskyňkám otvírat..pomazánku z KEDLUBNY a žervé si sami po pohádce připravily a oloupaly a nakrájely, čerstvým namazaný chlebík ozdobily.

O kohoutkovi víme, že rozdělit se už umí i o nejsladší JAHŮDKY. Bez slepičky by mu nebylo pomoci. MLÍČKO od kravičky donesla mu, aby se napil. A čerstvého od kravičky se napily i o se spolu rozdělily i naše děti.

Koblížek z pohádky utekl sice ,    a  , ale mazané už utéct nedokázal. KOBLÍŽEK na másle smažený a na okénku chlazený voněl také
po celé školce, tak krásně vypadal a jak se na jazyku rozplýval.

A jak to nakonec dopadlo v pohádce s otesánkem už děti také vědí, a tak jsme se raději všichni rozdělily o PECEN chleba, namazali jsme si ho tvarohovou pomazánkou a posypali jarní cibulkou. Kdyby otesánek naší svačinku ochutnal, určitě by nikam nespěchal