Traktor jede po poli, vyorává brambory

Je to až k neuvěření, ale zázraky se ještě dějí :-) Stačí vyrazit k babiččce na statek a najednou se ocitnete v úplně  jiném světě. Původně jsem si myslela, že do traktoru se budou chtít posadit jen kluci, ale to jsem se hodně spletla. Těch rozjařených očí a pus od ucha k uchu mám plný foťák. A těch věcí, co tu bylo k vidění, to bylo samé "co to je a na co to je?"  Paní učitelka i babička, měly co dělat, aby na všechny zvídavé otázky stíhaly odpovídat. Děti měly za úkol, dívat se pod nohy, aby si do školky nepřinesly "voňavou"  památku na botě. Babička nám ukázala kačeny, králíky, koťátka, pejska a prasata  (tam už dětem tak do smíchu nebylo a ozývalo se fůůůj :-). Na konci dvorku na nás čekal děda a tam jsme zpozorněli a ztichli, uvnitř na nás čekalo 5 býků, kteří na nás zvědavě kouleli oči. Jen ti nejodvážnější se odvážili nakouknout dovnitř. Děti se od prarodičů jedné naší holčičky dozvěděly plno cenných poznatků a zkušeností. A děti je naoplátku svým švitořením potěšily. A tak to má být :-)