Studánková víla a čištění studánek
... i ony už se těšily na jaro.
Nejedna studánka malá
se o pramínek bála,
aby nezapadl do kalu, do bahna a do kamení,
tak, jako člověk do soužení.
Ani trochu vláhy by v ní nezbylo.
Vdyť každá studánka v lese
na hladině nebe nese.
Kdyby jí nebylo,
o zem by se rozbilo.
Děti se poslední májový den vydaly s lopatkami, hráběmi a motyčkami k pramenům Boží vody, aby jako každoročně pomohly studánkové víle vyčistit pramínky její studánky. Jako odměnu dostaly od studánkové víly blýskavý drahokam a mohly ochutnat doušek čisté pramenité vody ze zachráněné studánky.