Stolování u "Sluníček"

U nás ve třídě neplatí, že se u jídla nemluví. Proč by se nemělo povídat? Aby někomu nezaskočilo nebo aby nebyl hluk? Stolujeme, jako kdybychom byli v restauraci. Do restaurace si jdeme sednout, popovídat si s přáteli a dát si něco dobrého. Když stolujeme, tak si s dětmi povídáme. Má to svá pravidla. Nemluvíme s plnou pusou, nevoláme na kamaráda u sousedního stolečku, ale v klidu u jídla sedíme a povídáme. Nejčastěji se řeč točí právě kolem jídla. Přišlo i na povídání, co vaří doma maminka, babička, co nám od koho chutná. A potěšilo nás, že jsme od dětí slyšeli, že jim některé jídlo chutná právě ve školce. Tak se nám teď stává, že paní kuchařka si vyslechne "požadavky" na recepty (děti ji umí hezky požádat) a potom druhý den dojde na předávání receptů.