Se zvířátky je ve školičce veseleji

Dnes už je péče o zvířátko v naší školičce součástí každodenních rituálů. To, že ráno, nakrájí listovou zeleninu pro leguána, mikroskopem nebo lupou sledují části jeho svlečené kůže, rozprašovačem postříkají pakobylky, pozorují učitelku při čištění akvária pro želvu nebo jak se svléká z krunýře rak americký, se stalo součástí života tříd. Před čtyřmi lety jsme ještě  dostali do péče králíka, který se zabydlel u nás na zahradě. Má tam svou králikárnu, kterou nám vyrobil jeden dědeček, a děti chodí králíčka krmit.  Když je hezky, může králík jménem Dupík do výběhu a děti ho tak pozorují při jeho aktivitě. Myslím, že stačí mít souhlas rodičů, kteří vyjádří, že s chovem zvířátek v MŠ nemají problémy, a pak už je to na učitelkách, které především přebírají péči o zvíře. A to, jak k této péči přistupují, motivuje vlastně děti. Své zvířecí mazlíčky ve školce mají moc rády, chtějí aktivně pomáhat a jde to. Takže má-li někdo chuť jít do toho, je to přirozená cesta, jak probouzet lásku  k přírodě ve všech formách života.