Pozorování vývojových fází rostlin

Přihlásili jsme se do soutěže pro mateřské školky Žatce a okolních obcí. Pořadatelem soutěže je Městský úřad Žatec, stavební úřad a životní prostředí. Smyslem soutěže je podpořit vědění, zájem a chuť dětí z mateřských škol ke svému okolí a k přírodě jako takové.

Setí a sázení rostlin je v naší školce běžnou činností. Pěstujeme bylinky, ale i zeleninu na naší veliké školní zahradě a co si vypěstujeme, to také zužitkujeme a ještě si pochutnáme. Paní kuchařky mají čerstvé bylinky z naší zahrádky. O zahradu a rostliny se pečlivě staráme, vše se využije, veškerý bio odpad se vrací zpět do zahrady – poctivě kompostujeme a také víme, proč je to důležité.

Do soutěže se zapojily všechny třídy a to nejen děti ze školky, ale také úplně nejmenší děti z dětské skupiny Žížalky. Všichni se zapojili s velkým zájmem a chutí. Radost dětí a dospěláků, kteří děti vedou a učí co je pro praktický život a péči o přírodu potřeba vědět a umět.

• Srdíčka sely velikonoční osení. Společně pozorovaly jeho růst, dokonce i pod lupou. V průběhu se o něj staraly, pečlivě jej zalévaly a nakonec si své oseníčko hrdě odnesly domů.
• Žabičky před velikonočními svátky naplnily průsvitné květináčky zeminou a zasely ječmen. V těchto nádobkách bylo možno vhodným způsobem pozorovat růst kořínků. Každý den byla osení rosena a děti si své rostlinky odnášely domů, na sváteční stůl.
• Motýlci si vatou vystlali svou mističku a doplnili semínka dle vlastního výběru. Poté své mističky zalévali a pozorovali. Trochu hrachu jim ještě zbylo - ten v nejbližších dnech vysadí ven na svůj vyvýšený záhon.
• Fialky pěstovaly jarní cibulku a podle chuti si s ní zdobily chleba s pomazánkou. Dalším zahradnickým počinem bylo setí osení. Nyní si již připravují sazeničky do venkovních truhlíků. Pěstování, starání se o rostliny je denní součástí jejich činností.
• Sluníčka si před Velikonocemi zasely každý své osení, o které se pak staraly. Kam květináč umístit? Slunce či stín? Nebo polostín? Kolik vody je potřeba ke správnému růstu? To bylo na volbě dětí. Stejné to bylo s hrachem, u něhož krásně pozorovaly fázi klíčení a nyní již pomalu čeká na výsadbu do jejich truhlíku na zahradu. Pečlivě zalévaly a z předchozího pozorování růstu osení děti dospěly k závěru, že nejlépe se daří rostlinám na slunku, které má již nyní pořádnou sílu.
• Včeličky se také o rostlinky denně staraly, pozorovaly změny a přírůstky, přitom si osvojovaly  nové pojmy ve vývoji rostlin. Získaly nový pohled na fáze vývoje rostlin při badatelských činnostech. Konečnou fází byla sklizeň klíčků fazolek mungo, kterými si děti zdobily svačiny a byly překvapeny sladkou chutí, připomínající hrášek.
• Žížalky se naučily, že k tomu, aby rostlinka dobře prospívala, potřebuje hlavně dostatek světla, tepla, vody a správnou péči - pravidelné zalévání, dostatek prostoru pro kořínky a trpělivost. Aby si celý proces vyzkoušely na vlastní oči, udělaly si Žížalky experiment s klíčením fazolí: semínka vložily na navlhčenou vatu do průhledného sáčku, který přilepily na okno, aby fazole měly dostatek slunce a mohly klíčit. Děti každý den pozorovaly, jak se ze semínka nejprve vytváří klíček, potom kořínky a nakonec malá rostlinka. Na Velikonoce si vyzkoušely celý cyklus od začátku - samy si připravily hlínu, vysely semínka osení, jemně je přikryly a pravidelně zalévaly. Každý den sledovaly, jak se z malých semínek stává zelené osení, a učily se, jak je důležité mít trpělivost a radost z každého malého pokroku.