Plýtvání ve školní jídelně

Po dobu jednoho měsíce pátá třída každý den zjišťovala, kolik se vyhodilo zbytků ve školní jídelně. Zaměřili jsme se na druhý chod. Do předtištěného jídelního lístku jsme zapisovali pozorované množství. Po měsíci jsme vytvořili graf, do kterého žáci zapsali množství zbytků v závislosti na přílohu. Zároveň jsme vytvořili graf, ze kterého vyplývalo, které přílohy byly v našem jídelníčku zastoupeny v pozorovaném období. Projekt děti zaujal. Vedly bouřlivé debaty o tom, proč jsou v jídelníčku některé přílohy zařazeny častěji, než druhé. Zkoušely se zamýšlet nad tím, která jídla by se měly ve školní jídelně vařit nejčastěji. Vzhledem k tomu, že ještě nedokáží domyslet potřeby naplňování spotřebního koše, byla jejich řešení ve většině případů nereálná. Na druhou stranu se o vše živě zajímaly a zpracovávání grafů probíhalo z jejich strany aktivní formou.

Ve stejném období jsme se v průběhu jednoho týdne zkoušeli zamýšlet nad skladováním některých potravin v domácím prostředí. Zkoušeli jsme, zda je rozdíl v uchovávání potravin v lednici či volně na vzduchu, v mikrotenovém sáčku atd. Žáci svá pozorování každý den před zahájením vyučování zapisovali do předtištěných protokolů. Po týdnu jsme vše shrnuli a opět jsme se zkoušeli zamýšlet. Tentokrát nad tím, jak konkrétní potraviny uchovávat. I tento pokus děti zaujal. Vyměňovaly si své zkušenosti, jak kdo doma potraviny uchovávají a co dělají s přebytky (či s tím, co už nelze jíst).

Kromě samotného tématu stravování se žáci učili pracovat s grafy, zkoušeli si odhad (kolik se vejde zbytků do jednoho kbelíku, kolik kbelíků se vyhodí za den či týden atd.), procvičovali si popis (jak se mění krajíc chleba během několika dní v lednici, na vzduchu, v sáčku …), zjišťovali, jak používat některé matematické operace v praxi. Oboje pozorování bylo pro naši třídu přínosné.

Alena Klímová, třídní učitelka 5. třídy