Orba políčka

Na naše propůjčené políčko v Klešicích jsme se vydali 12. října. Děti jely téměř v plné polní, neb jsme mohli na statku i přespat. S prací nám pomáhali dva tatínci a dvě maminky (maminky ani ne tak s oráním, jako se stravováním). Plná polní autobusem také nebyla úplně plná, neb do Klešic se dá zajet i autem, a proto většina věcí byla naložena a odvezena vozem. Tak vlastně děti jely jen s velmi malou polní...

Kousek cesty od autobusu na statek se šlo pěkně z vesela. Po příchodu a po vybalení věcí z auta se třeťáci ubytovali v podkroví a vydali se na obhlídku pole a okolí. Okolí se myslí nejdřív okolí kotlíku, kde se začala připravovat polévka, a aby to nebylo jen tak, připravovali jsme bramborovou a dýňovou. Holky se hned chopily nožů a vrhly se do krájení přivezené zeleniny. Když se ubytovali všichni, proběhl velký přesun na pole. Teď již s nářadím.

Políčko bylo naštěstí již projeté traktorem, přesto práce na něm bylo víc než dost. Někteří se proto chopili motyk, někdo rýčů.  Připravili jsme pluh, bránu a válec. Snažili jsme se, aby si všechny děti vyzkoušely všechno nářadí. Věříme tomu, že se nám to povedlo. Po velké přípravě pole k setí se všichni s chutí vrhli na připravené polévky. Někdo vyzkoušel obě, někdo pouze jednu – k polévce se podával chleba domácí i kupovaný.

Po odpočinku se celá třída vydala na pěší výlet do Heřmanova Městce na prohlídku Židovské synagogy. Po cestě zpět přes oboru se hrály hry. Velmi uchození pak všichni dorazili k již rozdělanému ohni a připraveným špekáčkům. To už se nám pomalu setmělo, ale děti v plné síle běhaly stále okolo nás. Na druhý den bylo připravené setí.

Druhý den nám ovšem počasí nepřálo - k zemi padal jemný, ale vytrvalý déšť. Tak místo setí se celá třída vydala na procházku. Velkou atrakcí byly překvapivě louže, do kterých se dalo skákat tak dlouho, než se přece jen dostala nějaká voda i do holínek. Nadšené a mokré děti se vrátily na statek a po převlečení do suchého, zabalení a naložení bagáže do auta, se pomalu odebraly na autobus. Setí se nám sice tento den nezdařilo, nicméně jsme se na políčko vrátili za lepšího počasí a oseli. Tak teď jen počkat, co nám vyroste a zda bude z čeho chleba péct.

Zuzana Izera, maminka