O Jarovítovi, zlatém klíči a Moraně, kterak ji do zimního království vyprovodit

Ve středu 21. března jsme v naší lesní školce slavili jarní rovnodennost. Den předem jsme na oslavu pekli s dětmi sušenky. S pomocí průvodkyně větší děti rozbily vajíčka a pak je, každý chvíli držíc mixér, rozmixovaly s cukrem a máslem, postupně přisypávaly špaldovou a kukuřičnou mouku, skořici a kypřící prášek. Těsto bylo tuhé, a tak děti názorně poznaly, že to není nic úplně jednoduchého, i když je to veliká zábava. Ještě větším uměním bylo z lepivého těsta uválet kuličky. Ale dobrá věc se podařila a čtyři plechy plné sušenek byly za chvíli na světě. V den slavnosti jsme v kotlíku na ohni vařili batátovou polévku, na jejíž přípravu děti oloupaly a nakrájely cibuli a batáty. Samotné vaření polévky už obstarala průvodkyně, zatímco děti svědomitě přikládaly pod kotel. Odpoledne přišli rodiče a sourozenci dětí a slavnost mohla začít. Všichni měli možnost posilnit se polévkou a také si vyrobit malé Moranky ze slámy a odstřižků látek. Pak nastal čas vyrazit s Moranou (ozdobenou podle tradice korály z vyfouknutých vajec) k potoku. Tady jsme si zazpívali píseň o vodě a pak přišly na scénu loutky půjčené z divadla Drak - Matka Země, Jarovít a drak Zmej. Sehráli jsme divákům legendu o tom, jak Jarovít přemohl draka Zmeje představujícího zimu a dostal od Matky Země zlatý klíč, kterým otevřel nebesa, aby seslala životadárnou vláhu. Písní Vítej, Vesno jsme přivítali Vesnu s její družinou, a pak se všichni přítomní nechali omladit lítečkem a pokropit vodou. Se zimou jsme se rozloučili zapálením a naházením Morany i Moranek do potoka. Některé odvážné ženy smočily své ladné nožky ve vodě a jediný odvážný muž osvěžil i horní polovinu těla. Po příchodu zpět do Lesokruhu jsme vyškrábli z kotlíku zbytek polévky, dopili čaj a s pocitem báječně prožitého dne se rozloučili.