Návštěva včelaře a včel a rande se Studánkovou vílou

V úterý 29. května přijel do Lesokruhu pan včelař i se svými včelkami. Tento týden jsme si povídali o tom, jak jsou včely důležité a jak žijí a teď děti zblízka viděly, jak vypadá úl, ve kterém včely bydlí, prohlédly si jednotlivé rámky, které si mohly očuchat a zjistit, že voní voskem a pozorovaly i malinké komůrky, ve kterých se včelky líhnou. Veliká legrace byla, když si vyzkoušely včelařské klobouky se sítí. V malém úlku, který pan včelař přivezl s sebou, jsme za sklem viděli včely dělnice, trubce i královnu označenou žlutou tečkou. Také jsme se dozvěděli, proč včelaři okolo úlů kouří ze speciálního zařízení zvaného dýmák. Je to proto, že včely v sobě mají odpradávna zakódováno, že pokud ucítí kouř, hoří les a je tedy třeba se co nejdřív přestěhovat. Začnou tedy nasávat med do svých medných váčků, aby měly palivo pro svůj let, a nemají tedy čas přemýšlet, kdo se jim to vrtá v domečku :) Sladkým hřebem vzácné návštěvy byla ochutnávka toho nejčerstvějšího medu přímo z plástu. Panu včelařovi jsme jako poděkování předali kopr z naší zahrádky a těšíme se na další návštěvu příští rok.
Hned další den našly děti v zázemí školky dopis, v němž nás zvala Studánková víla na schůzku. Za mostkem, kde jsme minulý týden čistili potok od všemožných odpadků (nalezli jsme např. ramínko na šaty, zimní rukavice, lahve plastové i skleněné, obaly od sušenek apod.) se v lese zjevila postava v bílých šatech a závoji. Děti s otevřenými pusami sledovaly, jak Studánková víla přitančila až k nim a dozvěděly se, že jim přišla poděkovat za to, že jsme jí a ostatním lesním bytostem a zvířatům vyčistili vodu. Na oplátku dětem rozlila do maličkých hrníčků studánkovou vodu, která dává radost. I my jsme poděkovali pomocí písničky o vílách, rozloučili se a víla zmizela mezi stromy... O éterickém zážitku si děti povídaly ještě odpoledne :)