Hodovníček v Lesokruhu
Celé září jsme si v našem klubu s dětmi povídali o dožínkách, sklizni obilí, ovoce a zeleniny a o čase přelomu léta v podzim.
25. září nastal den dlouho očekáváné společné slavnosti, na kterou zveme rodiče, prarodiče, kamarády a širokou veřejnost. A že těch hostů letos přišlo. Děti ráno tvořily těsto na chleba (z bio zrní namletého na domácím mlýnku) a zkoušely naposledy své překvapení. Brzy odpoledne, zatímco děti spaly, přípravy na slavnost vypukly - nanosit stoly, najít ubrusy, rozmístit květinová aranžmá, rozdělat oheň, zamést, pohrabat listí, kontrolovat chleba, připravit dílničky, nanosit materiál na mandalu...
Děti pak přípravily brambory do hrstkové polévky (loupat brambory jim ještě moc nejde, ale krájet už někteří umějí parádně), čočku i hrách jsme měli namočené od předchozího dne a dali ji vařit na oheň do kotlíku. Po třetí hodině se začali scházet hosté, kteří přinesli neuvěřitelné množství dobrot, až se náš hodovníčkový stůl prohýbal. V uvítacím kruhu nás stálo tolik, že jsme se na náš trávník skoro ani nevešli. Zazpívali jsme si a zatančili píseň indiánského kmene Vran, a pak naše koordinátorka seznámila všechny přítomné se zcela čerstvým úspěchem: zrovna dnes přišla zpráva o udělení bronzového certifikátu pro naši školku.
Následovalo překvapení pro rodiče a ostatní hosty: divadelní představení O veliké řepě. Všechny děti táhly a táhly, až nakonec řepu vytáhly. Divadlo sklidilo velký aplaus. Po představení nastala volná zábava a hodování a byly otevřeny dílničky. Pod altánem si mohli zájemci vyrobit voskovaný ubrousek na svačiny, na terase si vyrobit náramek či náhrdelník z různých plodů nebo relaxovat u tvorby veliké mandaly uprostřed trávníku. Prodejní stánek nabízel pletené ponožky, svetříky pro dětičky, plstěné skřítky a panenky, sirupy a tinktury z všelikých bylinek nebo mouku a vlašské ořechy.
Kdo chtěl, mohl si pomocí opravdového cepu zkusit, jaké to bývalo v dobách, kdy se ještě obilí mlátilo cepem (a nebylo jedovaté od Roundupu). Lidé si povídali, děti si hrály, všichni hodovali a náramně se bavili, až den pomaličku skončil a s ním i naše první letošní slavnost.
