Co obnáší práce kuchařek aneb sestavování jídelníčku dětmi

JAK SE DĚTI OD 4.TŘÍDY SEZNAMUJÍ SE SPOTŘEBNÍM KOŠEM A DALŠÍMI POVINNOSTMI ŠKOLNÍ JÍDELNY

Od 20.2.2018 navštěvuje vedoucí ŠJ jednou v týdnu postupně jednotlivé třídy, kde dětem v rámci projektu „Skutečně zdravá škola“  objasňuje základní pravidla stravování, vysvětluje pojem základní živiny, seznamuje žáky se správnou kombinací surovin na talíři, popisuje povinnosti kuchařek a v neposlední řadě s dětmi rozebírá pojem spotřební koš a nutriční doporučení pro školní jídelny. Děti (někdy i rodiče) mají velmi zkreslenou představu o práci, povinnostech a dodržování všech pravidel ve školním stravování. Snažíme se jim tedy touto formou práci ve školní jídelně přiblížit a některé naše povinnosti jim vysvětlit.

V každé třídě vedoucí Šj stráví 3 vyučovací hodiny. 

V první hodině se věnujeme teorii – základní živiny, rozdělení na talíři, spotřební koš, nutriční doporučení…… Děti s vedoucí Šj diskutují a zdá se, že je téma stravy zajímá.

Druhou hodinu se věnujeme nejproblematičtějším surovinám, kterým se děti brání a na všech školách je situace stejná – děti je moc v oblibě nemají (i díky rodinnému vzoru) – řeč je o luštěninách a rybách. Vedoucí Šj představuje dětem zhruba 12 druhů luštěnin, jejich použití v jednotlivých recepturách. Děti se diví, kolik druhů luštěnin vlastně existuje. V 5. třídě měly děti zájem ochutnat naklíčené luštěniny, tak proč jim to neumožnit………..Téměř ve všech třídách se na otázku „jaké luštěninové jídlo máte nejraději“ vedoucí šj dozví, že klasickou hrachovou kaši a čočku nakyselo. Dětem ani nevadí, že bez masa. Dostanou informaci o tom, proč je pro ně forma bez masa výživově přijatelnější, stravitelnější a čím takové luštěninové jídlo doplnit, aby se do jejich žaludků dostal plnohodnotný pokrm.  Většině dětí ani nevadí, když se např. čočka beluga nakombinuje s rýží nebo když v nejoblíbenějším jídle – těstovinách po lotrinsku – je část těstovin z cizrnové mouky. I touto formou děti konzumují luštěniny a máme z toho radost.

Pak přichází na řadu téma ryby – nejoblíbenější u všech – smažená forma. Jednou za čas, samozřejmě ano, proč ne………ale školní jídelna musí vytvářet jídelníček pestrý a ukazuje se, že ryby jsou možná ještě větší problém než luštěniny.

Ve druhé hodině se diskutuje i o cukrech, glykemickém indexu, soli, vločkách, vláknině, obilovinách, celozrnných surovinách, bezmasých pokrmech atd…..Každá třída je jiná a tak se další témata přizpůsobují otázkám dětí.

Ve třetí hodině děti za odborného vedení vedoucí ŠJ sestaví jídelní lístek, podle kterého se opravdu ve školní jídelně vaří. To děti baví a většinou se zapojí do sestavování všichni. V 6.B si dokonce vymysleli svůj těstovinový bezmasý salát. Skutečnost, že se vaří zrovna podle té či oné třídy je vyvěšena na nástěnce ve škole. Zajímavé je, že některé děti se obávají, aby jejich návrhy schválily ostatní třídy – aby jim „nenadávali“ co budou muset jíst…..Trochu se tedy dokáží vžít do situace vedoucí Šj a hlavního kuchaře. A i to je naším cílem. Děti sice vymyslí 10 druhů jídel + polévky a i to je někdy problém, když už ví, že pestrost a střídání je nutné a nelze konzumovat stále dokola pár oblíbených jídel. Vedení Šj musí ale měsíčně vymyslet jídel 40 + polévky + svačiny do mateřské školky. A to není lehký úkol. Jsme ve škole a tam se děti mají učit – nejen číst, psát a počítat, ale i poznávat nové druhy pokrmů a postupně si k nim získávat cestu. My pro tuto skutečnost děláme maximum.

Celá akce má přesah i do ostatních běžných hodin. V hodině Čj si děti napíší sloh o tom, co se dozvěděli, na VV mohou jídlo kreslit, v hodinách etiky a občanské nauky se mohou bavit o problému zbytků jídel, v matematice se dá spočítat % zbytků, ve finanční gramotnosti si objasní, z čeho se skládá cena oběda, v konverzacích se mohou bavit o jednotlivých receptech atd…..

Chceme dětem vštípit kladný vztah ke kvalitní stravě a věříme, že nás v našem snažení podpoří i rodiče doma.

Rodiče – přidejte se prosím k naší snaze, pojďme ovlivňovat budoucí generaci  společně!!!!