ČESKÉ ZVYKY, TRADICE a kuchyně

Ke svátkům jara patří spousta zvyků a obyčejů, které se v menší či větší míře dodržují dodnes.

ŠKAREDÁ STŘEDA  je podle bible dnem, kdy Jidáš udal za třicet stříbrných Krista. Na škaredou středu hospodyně vymetaly komíny a říká se, že když se budete v tento den mračit, zůstane vám to po každou středu v následujícím roce. Na stole se objevovalo chuťově výborné, ale na pohled ošklivé jídlo. Hospodyňky často dělaly bramborové placky nebo bramboráky, které před podáním potrhaly.

ZELENÝ ČTVRTEK  poslední  večeře Páně, při  níž  se  Ježíš  loučil s apoštoly a označil Jidáše za zrádce. Na důkaz smutku utichly všechny kostelní zvony a odlétly do Říma. Na stole nesměla chybět jarní polévka, která obsahovala kopřivy, špenát, petrželku a čerstvé bylinky. Vařila se jídla ze zelí, krup, kopřivový špenát nebo omelety. Zelené pokrmy konzumované v tento den zaručovaly stálé zdraví po celý rok. V tento den se pečou z kynutého těsta jidáše, pečivo, které má podobu provazu, na kterém se Jidáš oběsil.

VELKÝ PÁTEK  je dnem  ukřižování Ježíše  Krista a je  dnem přísného půstu jak od masa, tak i  od celkového nasycení. Povolená je ryba. Na velký pátek se podle pověstí otevírá země a odhaluje své poklady. Neměli bychom pracovat na poli ani v sadu, a také se nesmí prát prádlo, protože by se prý namáčelo do Kristovy krve. Ráno před východem slunce odcházely celé rodiny umýt se k potoku, aby si všichni zachovali zdraví po celý rok.

BÍLÁ SOBOTA   je dnem ticha, Ježíš odpočívá v hrobě. Po západu slunce začíná v kostelích velikonoční bdění – vigilie. Končí postní doba a začíná slavnost Kristova vzkříšení. V tento den se opět rozezní kostelní zvony. Tradičním pokrmem je velikonoční hlavička /nádivka s bylinkami, kopřivou a uzeným masem./ Pečou se mazance. Chlapci by se měli pustit do pletení pomlázek a dívky do malování vajec.

BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ  slaví se Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. Je dnem velkého slavení a hodování. Na stole nesmí chybět pečeně, ať už jehněčí nebo skopová, králík či drůbež. Ze sladkých pokrmů se podává mazanec, velikonoční beránek, koláče a další dobroty.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ   je pokračováním slavení Zmrtvýchvstání Páně.  Pokrmy jsou opět slavnostní, tabule bohatá. K Velikonočnímu pondělí neodmyslitelně patří starobylá tradice - velikonoční koleda, u nás tzv. šmigrust, kdy chlapci pomlázkou z vrbového proutí mrskají děvčata. Ta jim má předat část jarní svěžesti z těchto proutků. Za odměnu koledníci /šmigrustníci/dostanou od děvčat malované vajíčka – kraslice.

Zařazení sezónních jídel do jídelníčku: 

Školní jídelna připravila pokrm, který se váže k zelenému čtvrtku:
Zapečené gnocchii se sýrem a listovým špenátem a ještě dětem oběd trochu osladila moučníkem  - velikonoční hnízdo.